Speed metal je coby žánr na scéně téměř čtvrt století a bohužel, tento fakt se v poslední době projevuje dost zřetelně. Nejen že původní zakladatelé stylu již nevědí jak dál, a tak raději sází na jistotu v podobě druhých dílů kdysi úspěšných desek, ale hlavně tu není jediná mladá kapela, která by dokázala přijít s něčím novým a dát tomuto hudebnímu směru nějaký další impuls.

Předchozí odstavec bystrému čtenáři jistě napoví, že mé povzdechnutí se týká i kapely RIMORTIS, jejíž album „Vesmírem plout“ je předmětem této recenze. Již od první písně je zřejmá inspirace speedmetalovými velikány – v „Buď vůle Tvá“ HELLOWEEN (onen klasický „ajvontaut“ rozjezd), refrén „Bouře století“ je pro změnu BLIND GUARDIAN ze starých desek, příjemný klavírek ala SAVATAGE nás čeká v písni „Oheň v srdci“ a zřejmě největší vliv na celou tvorbu RIMORTIS, který mají na svědomí finští STRATOVARIUS, se naplno odkope v nejdelší písni na desce „Květy kopretin“. Ke cti kapele nutno připočíst, že se jedná skutečně pouze o ovlivnění a inspirování, nikoliv o doslovné vykrádačky.

Kompozičně je vše zvládnuto s přehledem – žádná z písní není odfláknutá a celek působí velice vyzrále (však se také jedná již o čtvrté album). Některé pasáže jsou vyloženě povedené – např. refrén „Vesmírem plout“, nebo celý již zmíněný „stratosong“ „Květy kopretin“. Co se mi moc nezdá, to jsou pasáže, kdy se zpěvák Milan Hloucal snaží nacpat do takové té „siláckodrsné“ polohy. Působí to na mě křečovitě a neupřímně. Stejným neduhem trpí i zpěv hostující zpěvačky Jany Vaňkové v „Rimortis II“, kde místo toho, aby se hodil do kontrastu mužský proti ženskému hlasu (tzn. síla a určitá hrubost proti kráse a lehkosti), tak jsou v konečném důsledku vedle sebe dva podobně zabarvené hlasy. Nepochybuji o tom, že to byl záměr, dle mého názoru se to ale moc nepovedlo.

Další prvek, který RIMORTIS sráží do průměru, jsou nepovedené texty. Autor (v drtivě většině případů Václav Mrzena) se za každou cenu snaží držet jakéhosi „astrálno-fantaskního“ konceptu, ale výsledek je ve většině případů nemastný, neslaný. K tomu připočtěme spoustu naivních rýmovaček, převážně ve sdružené podobě (oněmělý-osamělý, splín-stín) a kostrbatých obratů (např. „síla tak tajemná“, „síla nadmagická“) a je jasné, že po této stránce má skupina ještě hodně co zlepšovat.

Možná mé psaní vyznívá až moc kriticky, ale pro tentokrát jsem nepsal podle směrnic a pokynů pro správné UG psaní a místo chlácholivého „plácání po ramenou“ a výkřiků o tom, jaká se na našem „speedmetalovém nebi“ zrodila hvězda, bych rád kapele nalil čistého „pisálkovského“ vína a poukázal na ty věci, které je ještě potřeba zlepšit. Objektivně musím přiznat, že v porovnání s poslední tvorbou předpokládané konkurence, jako jsou  např. SALAMANDRA nebo SCELET, vychází jako vítěz, ale zároveň druhým dechem dodávám, že být „mistrem“ v této „třetí B třídě“ speedmetalu není zas takový kumšt.

Myslím, že hodnocení někde uprostřed bodového spektra je pro desku „Vesmírem plout“ tak akorát. Půl bodíku navrch za dobře odvedenou práci jak ve studiu, tak na bookletu a je vymalováno.Věřím, že si skupina mou kritiku nevyloží špatně a pokud bude některá z mých připomínek v budoucí tvorbě vzata na zřetel, bude to (z mého pohledu) jen a jen dobře.